5 nepravdivých mýtů o dřevostavbách, které však neplatí

 ::  ::  ::  ŘÍKÁ SE ... ÚDAJNĚ ... PRÝ ...

 
Mýtus 1: Nízká životnost dřevostaveb 
 
Hodně stavebníků je zavrhne kvůli tomu, že podle nich nevydrží déle než jednu generaci. Chyba. Životnost staveb ze dřeva není o nic kratší než jejich zděných sokyň. Záleží ale na použitém dřevě, jeho kvalitě a také péči o dřevostavbu. Je pravda, že stavba spíše zastará morálně než funkčně. Proto není pravděpodobné, že budete bydlet ve stavbě staré třeba 80 let, aniž by prošla alespoň menší rekonstrukcí. To ale platí jak pro dřevěné, tak i pro zděné domy. Například srubové dřevěné konstrukce se běžně dožívají i několika staletí. Nejsou výjimkou sruby staré i 400 let. 
 
Mýtus 2: Dřevostavby napadají plísně, houby a červotoči
 
Proti plísním, houbám i červotočům pomáhá správné ošetření dřeva (impregnace) i konstrukce stavby. Principy tzv. konstrukční ochrany dřeva brání průniku vlhkosti do dřevěných konstrukcí a také proudění vzduchu v místech, kde to není žádoucí. Z tohoto pohledu je lepší zvolit dřevostavbu na klíč, protože firmy uvedené principy ovládají. Pokud byste chtěli stavět svépomocí a neorientujete se v této oblasti, je riziko napadení větší. Podobně stoupá riziko v případě, že zanedbáte údržbu dřevostavby.
 
Mýtus 3: Dřevostavby jsou náchylnější k požárům
 
Další nepravda. Dřevostavby musí splňovat stejné bezpečnostní protipožární předpisy jako ostatní stavby. Dřevo má určité procento přirozené vlhkosti. Díky tomu ho není tak snadné zapálit, protože se jeho vlhkost nejprve musí odpařit. Poté dřevo ohoří a na jeho povrchu vznikne zuhelnatělá izolační vrstva, která brání dalšímu hoření. Proto pevnost dřevěných konstrukcí při požáru je vysoká a hoří předvídatelně, nebortí se tak snadno. Platí, že čím silnější masiv, tím pomaleji hoří – oheň pronikne jen do vrstvy několika centimetrů a pak uhasne. Experiment, který proběhl v roce 2009 v jihomoravských Dubňanech v rámci konference o dřevostavbách, potvrdil, že po zapálení dřevostavby se oheň za 30 minut nedostal ani do vedlejší místnosti.  
 
Mýtus 4: Dřevostavby špatně izolují proti hluku
 
Současné stavby ze dřeva mají zvukově izolované stropy. Tato izolace účinně odstraní kročejový hluk. Stejně tak jsou zvukově izolovány i obvodové stěny. Kromě kročejové neprůzvučnosti, kterou zajistí kročejová izolace, je podstatná i stavební (vzduchová) neprůzvučnost – ta pomáhá rozdělit prostory v domě (např. přízemí a patro), aby se nešířila hladina hluku. Dřevěná novostavba tak má dnes srovnatelnou zvukovou izolaci jako zděný domek.
 
Mýtus 5: Dřevostavba se špatně vytápí a není tak dobře tepelně izolována
 
I v tomto případě jde o nesmysl. Možná byl platný kdysi v době jednoduchých dřevěných chat, ale nikoli dnes u moderních dřevostaveb. Je sice pravda, že dřevo nedokáže akumulovat tolik tepla, a když přestanete topit, rychle vychladne. Vzduch v dřevostavbě se ale ohřívá mnohem rychleji. Navíc se dřevěné budovy v létě nepřehřívají a v zimě je vytopíte mnohem rychleji než stavby zděné. A že dřevostavbu nelze dobře izolovat? Naopak! Mívá lepší tepelně-izolační schopnosti než zděná stavba o srovnatelné tloušťce stěny.Mýtus 1: Nízká životnost dřevostaveb 
 
Hodně stavebníků je zavrhne kvůli tomu, že podle nich nevydrží déle než jednu generaci. Chyba. Životnost staveb ze dřeva není o nic kratší než jejich zděných sokyň. Záleží ale na použitém dřevě, jeho kvalitě a také péči o dřevostavbu. Je pravda, že stavba spíše zastará morálně než funkčně. Proto není pravděpodobné, že budete bydlet ve stavbě staré třeba 80 let, aniž by prošla alespoň menší rekonstrukcí. To ale platí jak pro dřevěné, tak i pro zděné domy. Například srubové dřevěné konstrukce se běžně dožívají i několika staletí. Nejsou výjimkou sruby staré i 400 let. 
 
Mýtus 2: Dřevostavby napadají plísně, houby a červotoči
 
Proti plísním, houbám i červotočům pomáhá správné ošetření dřeva (impregnace) i konstrukce stavby. Principy tzv. konstrukční ochrany dřeva brání průniku vlhkosti do dřevěných konstrukcí a také proudění vzduchu v místech, kde to není žádoucí. Z tohoto pohledu je lepší zvolit dřevostavbu na klíč, protože firmy uvedené principy ovládají. Pokud byste chtěli stavět svépomocí a neorientujete se v této oblasti, je riziko napadení větší. Podobně stoupá riziko v případě, že zanedbáte údržbu dřevostavby.
 
Mýtus 3: Dřevostavby jsou náchylnější k požárům
 
Další nepravda. Dřevostavby musí splňovat stejné bezpečnostní protipožární předpisy jako ostatní stavby. Dřevo má určité procento přirozené vlhkosti. Díky tomu ho není tak snadné zapálit, protože se jeho vlhkost nejprve musí odpařit. Poté dřevo ohoří a na jeho povrchu vznikne zuhelnatělá izolační vrstva, která brání dalšímu hoření. Proto pevnost dřevěných konstrukcí při požáru je vysoká a hoří předvídatelně, nebortí se tak snadno. Platí, že čím silnější masiv, tím pomaleji hoří – oheň pronikne jen do vrstvy několika centimetrů a pak uhasne. Experiment, který proběhl v roce 2009 v jihomoravských Dubňanech v rámci konference o dřevostavbách, potvrdil, že po zapálení dřevostavby se oheň za 30 minut nedostal ani do vedlejší místnosti.  
 
Mýtus 4: Dřevostavby špatně izolují proti hluku
 
Současné stavby ze dřeva mají zvukově izolované stropy. Tato izolace účinně odstraní kročejový hluk. Stejně tak jsou zvukově izolovány i obvodové stěny. Kromě kročejové neprůzvučnosti, kterou zajistí kročejová izolace, je podstatná i stavební (vzduchová) neprůzvučnost – ta pomáhá rozdělit prostory v domě (např. přízemí a patro), aby se nešířila hladina hluku. Dřevěná novostavba tak má dnes srovnatelnou zvukovou izolaci jako zděný domek.
 
Mýtus 5: Dřevostavba se špatně vytápí a není tak dobře tepelně izolována
 
I v tomto případě jde o nesmysl. Možná byl platný kdysi v době jednoduchých dřevěných chat, ale nikoli dnes u moderních dřevostaveb. Je sice pravda, že dřevo nedokáže akumulovat tolik tepla, a když přestanete topit, rychle vychladne. Vzduch v dřevostavbě se ale ohřívá mnohem rychleji. Navíc se dřevěné budovy v létě nepřehřívají a v zimě je vytopíte mnohem rychleji než stavby zděné. A že dřevostavbu nelze dobře izolovat? Naopak! Mívá lepší tepelně-izolační schopnosti než zděná stavba o srovnatelné tloušťce stěny.

Mýtus 1: Nízká životnost dřevostaveb

Část stavebníků myšlenku na dřevostavbu zavrhne kvůli tomu, že podle nich nevydrží déle než jednu generaci. Chyba. Životnost staveb ze dřeva většinou není o nic kratší než jejich zděných sokyň. Záleží jen na kvalitě použitých materiálů a na péči o dřevostavbu. Každá stavba spíše zastará morálně než funkčně. Není pravděpodobné, že budete bydlet ve stavbě staré třeba 80 let, aniž by za tu dobu prošla alespoň menší rekonstrukcí. Platí to jak pro dřevěné, tak i pro zděné domy. Například srubové dřevěné konstrukce se běžně dožívají i několika staletí. Nejsou výjimkou sruby staré i 400 let. 

 

Mýtus 2: Dřevostavby napadají plísně, houby a červotoči

Proti plísním, houbám i červotočům pomáhá správné ošetření dřeva (impregnace) a konstrukce stavby. Principy tzv. konstrukční ochrany dřeva brání průniku vlhkosti do dřevěných konstrukcí a také proudění vzduchu v místech, kde to není žádoucí. Při výstavbě svépomocí se u dodavatele konstrukčního systému a materiálu seznamte se zásadami dodávky a montáže a tyto důsledně dodržte. Stejně tak při následném provozování dokončené dřevostavby nezanedbejte její řádnou údržbu.

 

Mýtus 3: Dřevostavby jsou náchylnější k požárům

Další nepravda. Dřevostavby musí splňovat stejné bezpečnostní protipožární předpisy jako ostatní stavby, a ty se prokazují v každém stavebně povolovacícm řizení. Dřevo má určité procento přirozené vlhkosti, není úplně snadné ho zapálit, protože se jeho vlhkost nejprve musí odpařit. Pevnost dřevěných konstrukcí při požáru je vysoká a hoří předvídatelně, nebortí se tak snadno. V případě našeho konstrukčního systému je vrstva hořlavých materiálů oboustraně opláštěna podle normy dostatečně požárně odolnými materiály.

 

Mýtus 4: Dřevostavby špatně izolují proti hluku

Současné stavby ze dřeva mají zvukově izolované stropy. Tato izolace účinně odstraní kročejový hluk. Stejně tak jsou zvukově izolovány také obvodové a vnitřní stěny. Kromě kročejové neprůzvučnosti, kterou zajistí kročejová izolace, je podstatná i stavební (vzduchová) neprůzvučnost – ta pomáhá rozdělit prostory v domě (např. přízemí a patro), aby se nešířila hladina hluku. Dřevěná novostavba tak má dnes srovnatelnou zvukovou izolaci jako zděný domek.

 

Mýtus 5: Dřevostavba se špatně vytápí a není tak dobře tepelně izolována

I v tomto případě jde o nesmysl. Možná byl platný kdysi v době jednoduchých dřevěných chat, ale nikoli dnes u moderních dřevostaveb. Je sice pravda, že dřevo nedokáže akumulovat tolik tepla a když přestanete topit, rychle vychladne. Vzduch v dřevostavbě se ale ohřívá mnohem rychleji. Navíc se dřevěné budovy v létě nepřehřívají a v zimě je vytopíte mnohem rychleji než stavby zděné. A že dřevostavbu nelze dobře izolovat? Naopak! Mívá lepší tepelně izolační schopnosti než zděná stavba o srovnatelné tloušťce stěny.